:: Metoda stavebně technologického síťového grafu ::



Stavebně technologický síťový graf (STSG) vyvinutý pro modelování realizace staveb, vychází z metody stavebnicového síťového plánování (BKN). Uzlově definovaný síťový graf, který metoda stavebně technologického síťového grafu užívá, je oproti klasické metodě BKN, která používá čtyři typy vazeb (konec - začátek, začátek - začátek, kritické přiblížení a konec – konec) doplněn o další čtyři typy vazeb. 

Pátým typem vazby je stavebně technologická vazba, která umožňuje optimálně kloubit procesy z prostorového hlediska a zajišťuje podmínku volnosti nutného pracovního prostoru pro pracovní četu. Stavebně technologická vazba byla zavedena do síťového grafu pro optimální kloubení dvou procesů z hlediska maximálního využití pracovního prostoru. Tato vazba vyplývá z podmínky uvolnění minimální potřebné pracovní fronty předchozím procesem, aby na ní mohl začít pracovat následující proces. Tato vazba není určena svojí časovou hodnotou, ale součinitelem pracovní fronty, který vyjadřuje poměr minimálního nutného pracovního prostoru ku celkovému pracovnímu prostoru, který je na objektu k dispozici.

Šestým typem vazby je vazba proudová, která zajišťuje podmínku plynulosti prací proudově nasazených procesů na různých objektech. Sedmým typem vazby je částečná vazba začátek - začátek, která umožňuje vázat začátek následujícího procesu na část hotového produktu procesu předcházejícího nebo začátek předcházejícího procesu na část hotového produktu procesu následujícího. Posledním, osmým, typem vazby je částečná vazba konec – konec, která se používá pro modelování vztahu určité procentní části doby následujícího procesu, která musí být dokončena po skončení procesu předcházejícího, popř. vztahu části doby předcházejícího procesu, jež má být ukončena po skončení procesu následujícího .

Pomocí stavebně technologických vazeb je však též možné vytvářet tzv. typové síťové grafy objektů, staveb, popř. libovolných projektů, které jsou alespoň částečně opakovatelné. Aby bylo možno typový síťový graf modifikovat podle prostorové struktury konkrétního objektu a pracovních front pro různé procesy z ní vyplývající, je vhodné při tvorbě typových síťových grafů užívat co nejvíce stavebně technologických vazeb určených tzv. hlavními součiniteli pracovní fronty.

Například při tvorbě síťového grafu administrativní budovy může 1. hlavní součinitel značit situaci, kdy minimální pracovní fronta je prostor 1 sekce (u základů, zemních prací, prací na střeše), 2. hlavní součinitel určuje minimální pracovní frontu pro hrubou vrchní stavbu a hrubé vnitřní práce - obvykle 2 podlaží na 1 sekci, a 3. hlavní součinitel určí pracovní frontu v jiném případě, např. pro dokončovací práce. Takto je možno typový síťový graf modelu snadno automatizovaně modifikovat dle prostorové skladby konkrétního objektu. Po výpočtu síťového grafu jsou termíny činností stanoveny tak, že minimální pracovní prostory pro druhy procesů, které jsou určeny pomocí součinitelů pracovní fronty, jsou právě volné, samozřejmě se zaokrouhlením na celé časové jednotky. Tak je síťový graf automatizovaně optimalizován z hlediska využití minimálních pracovních prostorů.